Pokud jde o nejprogresivnější zemi v Evropě v oblasti výstavby nabíjecích stanic, podle statistik z roku 2022 se Nizozemsko umístilo na prvním místě mezi evropskými zeměmi s celkovým počtem 111 821 veřejných nabíjecích stanic v celé zemi, což představuje průměrně 6 353 veřejných nabíjecích stanic na milion obyvatel. V našem nedávném průzkumu trhu v Evropě jsme však právě v této zdánlivě dobře zavedené zemi slyšeli nespokojenost spotřebitelů s nabíjecí infrastrukturou. Hlavní stížnosti se zaměřují na dlouhé doby nabíjení a obtíže se získáváním schválení pro soukromé nabíjecí stanice, což je činí méně pohodlnými pro používání.
Proč v zemi s tak vysokým celkovým počtem veřejných nabíjecích stanic i na obyvatele stále existují lidé, kteří vyjadřují nespokojenost s včasností a pohodlností využívání infrastruktury? To zahrnuje jak otázku nepřiměřeného přidělování zdrojů veřejné nabíjecí infrastruktury, tak i otázku těžkopádných schvalovacích postupů pro instalaci soukromých nabíjecích zařízení.
Z makroekonomického hlediska v současnosti existují v evropských zemích dva hlavní modely pro výstavbu sítí nabíjecí infrastruktury: jeden je orientovaný na poptávku a druhý je orientovaný na využití. Rozdíl mezi nimi spočívá v poměru rychlého a pomalého nabíjení a celkové míře využití nabíjecích zařízení.
Konkrétně se přístup k výstavbě orientované na poptávku zaměřuje na uspokojení poptávky po základní nabíjecí infrastruktuře během přechodu trhu na nové zdroje energie. Hlavním opatřením je výstavba velkého počtu pomalých nabíjecích stanic střídavým proudem, ale požadavek na celkovou míru využití nabíjecích bodů není vysoký. Jde pouze o uspokojení potřeby spotřebitelů po „dostupných nabíjecích stanicích“, což je pro subjekty odpovědné za výstavbu nabíjecích stanic ekonomicky náročné. Na druhou stranu, výstavba nabíjecích stanic orientovaná na využití klade důraz na rychlost nabíjení stanic, například zvýšením podílu nabíjecích stanic stejnosměrným proudem. Důraz se také klade na zlepšení celkové míry využití nabíjecích zařízení, což se vztahuje k procentuálnímu podílu elektřiny dodané v daném období v porovnání s celkovou nabíjecí kapacitou. To zahrnuje proměnné, jako je skutečný čas nabíjení, celkové množství nabití a jmenovitý výkon nabíjecích stanic, takže je v procesu plánování a výstavby vyžadována větší účast a koordinace různých sociálních subjektů.
V současné době si různé evropské země zvolily různé cesty pro budování nabíjecích sítí a Nizozemsko je typickou zemí, která buduje nabíjecí sítě na základě poptávky. Podle údajů je průměrná rychlost nabíjení nabíjecích stanic v Nizozemsku mnohem pomalejší ve srovnání s Německem a dokonce pomalejší než v jižních evropských zemích s pomalejším tempem penetrace nových energetických zdrojů. Proces schvalování soukromých nabíjecích stanic je navíc zdlouhavý. To vysvětluje nespokojenost nizozemských spotřebitelů ohledně rychlosti nabíjení a pohodlí soukromých nabíjecích stanic zmíněnou na začátku tohoto článku.
Aby bylo možné dosáhnout cílů dekarbonizace v Evropě, bude celý evropský trh i v nadcházejících letech i nadále obdobím růstu pro nové energetické produkty, a to jak na straně nabídky, tak i poptávky. S rostoucí mírou penetrace nových energetických zdrojů musí být uspořádání nové energetické infrastruktury rozumnější a vědečtější. Neměla by již zabírat již tak úzké komunikace veřejné dopravy v centrech měst, ale měla by zvýšit podíl nabíjecích stanic v místech, jako jsou veřejná parkoviště, garáže a v blízkosti firemních budov, na základě skutečných potřeb nabíjení, aby se zlepšila míra využití dobíjecích zařízení. Územní plánování by navíc mělo najít rovnováhu mezi uspořádáním soukromých a veřejných nabíjecích stanic. Zejména pokud jde o proces schvalování soukromých nabíjecích stanic, mělo by být efektivnější a pohodlnější, aby se uspokojila rostoucí poptávka spotřebitelů po domácím nabíjení.
Čas zveřejnění: 1. prosince 2023
